Havlíčkův Brod ztratil po pauze náskok

Po tom prvním poločase vedl Slovan 2:0. „Hráli jsme velmi dobře a náš výkon korunovali dvěma brankami. Bohužel jsem ale musel o poločase kvůli zranění střídat Pavlíka a po hodině ze stejného důvodu také Coufala. A tyhle dva rychlostní typy nám pak na hřišti citelně scházeli,“ postýskl si kouč Havlíčkova Brodu Jindřich Adamec.
Věděl, o čem hovoří, protože po změně stran měl Lanžhot navrch a dokázal vyrovnat na konečných 2:2. „Za stavu 2:1 jsme podle mého měli kopat penaltu, ale sudí zákrok vytáhl ven mimo vápno. A chvíli na to jsme inkasovali vyrovnávací branku,“ mrzelo jej.
S herním projevem svého celku ovšem mohl být kormidelník Slovanu spokojený. „Zápas jsme mohli vyhrát, stejně tak jsme z něj ale mohli vyjít i naprázdno. Když vezmu v potaz, že nám chyběli Fikar s Bajerem a dvakrát jsem musel vynuceně střídat, je asi bod dobrý,“ uznal Adamec.

Jaroslav Hílek (trenér Lanžhota): „Vzhledem k vývoji utkání můžeme být s bodem spokojení, i když na konci jsme mohli stejně tak utkání úplně otočit, jako klidně prohrát. I když jsme do Havlíčkova Brodu původně jeli samozřejmě vyhrát, v prvním poločase jsme nenašli recept na jednoduché nakopávané balony domácích, z čehož vyplynula penalta a následně druhý gól do šatny. Byli jsme pozdě nebo nedůrazní v osobních soubojích. Nemohli jsme se ani pořádně dostat do tempa, kolem hřiště je tam tartanový ovál a každý míč v zámezí znamenal zdržení 30-40 sekund, než se dostal znovu do hry. To jsem nikde nezažil a domácím takové zdržování hrálo do karet. S kolegou Velickým jsme přemýšleli horem dolem, co se zápasem udělat, jak to nakopnout. Nakonec jsme se rozhodli už o půli k trojímu střídání a změně rozestavení. Klukům musím poděkovat za to, že dokázali utkání alespoň vyrovnat a měli jsme ve druhé půli zase více ze hry.“